15. leden 1706 – Grodno (od našeho zvláštního zpravodaje)
Již šestým rokem zuří na sever od nás válka, v níž udatní Rusové spolu se statečnými Dány vyrazili do boje proti švédskému králi Karlovi, jenž je ve svých patnácti letech samozřejmě naprosto nezpůsobilý vykonávat panovnické povinnosti!
Velký Hospodin se však odvrátil od svaté aliance, neboť nedomrlý kralevic ukázal se býti výjimečným stratégem. Nevíme, kde se to v onom holobrádkovi béře, ale hned roku 1700 po překvapivém dánském vpádu do Holštýnska, zaútočil Karel ještě překvapivěji na Kodaň, která se po krátkém obléhání vzdala. Následně porazil na hlavu ruská vojska u Narvy a vybojoval vítěznou bitvu také se spojeneckou sasko-polskou armádou.
Po dalších dílčích vítězstvích Švédů se zkraje letošního roku arcisatan Karel rozhodl vytáhnout i na slovanského medvěda. Už tak silná švédská armáda posílená nyní o vždy bojovné a proradné Poláky překročila řeku Němen a podařilo se jí obklíčit ruská vojska u města Grodno.
Pochválen budiž generál Menšikov, osobní přítel cara Petra Velikého, kterému se povedlo velkou část jednotek z obklíčení vyvést. Také generál mráz pomohl převelice, neboť z tří tisíc padlých Švédů jich jen pouhá stovka jde na vrub bojovým akcím, zbytek… pánbůh zaplať… pomrzl. Ztráty Rusů a jejich saských spojenců jdou bohužel do desetitisíců, což je nepotvrzená informace a ruská vojenská cenzura to neuslyší ráda a každopádně to popře.
Další události by byly věštěním z křišťálové koule a za to by našemu rádiu mohlo hrozit upálení na hranici celuloidových pásků z nahrávacích magnetofonů… Nicméně své naděje obracíme k Poltavě, kde by k další bitvě a možnému obratu mohlo dojít možná už napřesrok. Pokud Ruské impérium nezvrátí průběh severní války a ten malej švejd vyhraje, mohli bychom i my ve střední Evropě být nuceni jíst nechutné masové koule a smradlavého sledě surströmming na židlích östanö u stolu mörbylånga.
A to by bylo k nepřežití!
