Ciudad de México, 20. srpna 1940 – Amigos míos, držte si sombreros! Sotva před pár hodinami se poklidnou čtvrtí Coyoacán rozlétla zpráva rychleji než salsa v pálivých tacós. Lev Davidovič Trockij, ten věčně pronásledovaný revolucionář s knírkem ostrým jako mačeta, se stal obětí brutálního útoku přímo ve svém domě! A věřte mi, já, váš oddaný zpravodaj, jsem dorazil na místo skoro dřív než policie!
Krvavý mariachi: Zrádce zahrál Trockému smrtelnou píseň!
Představte si scénu: Slunce pálí na „Modrý dům“, jako by chtělo vypálit díru do střechy. A pak – BUM! Ramón Mercader, španělský agent NKVD, který se vydával za belgického obdivovatele Jacquesa Mornarda, se do Trockého pevnosti dostal způsobem, který by zahanbil i nejlepší zápletky z červené knihovny!
„Ten zmetek se k nám připlížil jako had v kaktusovém háji!“ vyplivl rozhořčeně můj tajný zdroj z Trockého ochranky, zatímco nervózně přežvykoval burrito. „Dnes odpoledne přišel jako obvykle na návštěvu. Nikdo nic netušil. Pak najednou vytáhl zpod kabátu cepín a s brutální silou ho vrazil Trockému přímo do hlavy! Všude byla krev a Trockij se svíjel v bolestech. Jeho výkřik mi bude znít v uších ještě dlouho!“
Chilli con carne všude, ale žádné frijoles
Trockého odvezli do nemocnice rychleji, než stihnete říct „Ay, caramba!“. Lékaři teď bojují o jeho život s vervou hodnou mexických zápasníků. „Jeho stav je kritický, zranění hlavy je velmi vážné,“ sdělil mi anonymně jeden z ošetřujících lékařů. „Pokud přežije noc, bude to zázrak! Každá hodina je teď rozhodující.“
Trockého politická salsa: Příliš ostrá pro Stalinův žaludek!
Ale počkejte, amigos, než budeme plakat do svých sombreros, připomeňme si, kdo vlastně je ten vousatý revolucionář, co teď leží s dírou v hlavě! Trockij není jen nějaký pouliční kejklíř s rudou hvězdou – je to muž, který dokázal roztančit celou Rudou armádu v rytmu revoluce! Jeho teorie „permanentní revoluce“ byla jako extra pálivá salsa na fádním boršči sovětské politiky.
„Trockij chtěl exportovat revoluci do celého světa,“ vysvětluje profesor Juan Carlos Revolucionario z Univerzity v Guadalajaře, zatímco si míchá svou třetí Bloody Mary. „Představte si to jako franšízu revoluce, kde každý stát má svou pobočku! Stalin to viděl jako hrozbu své moci. Pro něj byla revoluce jako dobře střežená rodinná receptura na mole poblano – nikdo jiný ji nesmí znát!“
Stalin vs. Trockij: Revoluční telenovela století!
Tohle není jen nějaká pouliční rvačka o poslední enchiladas, amigos. Jde o vyvrcholení příběhu, který by zahanbil i ty nejdivočejší mexické telenovely! Stalin, ten kníratý padouch z Kremlu, už od roku 1927 sní o tom, jak Trockému zatnout tipec. Tehdy Trockého vyloučil ze strany a poslal ho do vyhnanství, jako by ho vyhodil z největší fiestas všech dob. Od té doby se Trockij potuloval světem jako revoluční mariachi bez publika, až zakotvil zde v Mexiku v roce 1937.
Rudý teror, nebo jen přepálené chilli?
„Pokud Trockij nepřežije, můžeme očekávat, že Stalin rozpoutá hon na trockisty po celém světě,“ varuje politický komentátor John Smith, kterého jsem zastihl při siestě. „Bude to jako pátrání po poslední láhvi tequily na skončené fiestě – nemilosrdné a bez konce!“
Ale pozor, soudruzi! Smrt Trockého by mohla mít dalekosáhlé důsledky. Trockisté po celém světě by mohli své hnutí proměnit v mučednický kult, což by mohlo vést k radikalizaci levicových hnutí v mnoha zemích.
A co teprve reakce západních mocností? Francie a Británie, které už tak mají se Stalinem napjaté vztahy kvůli paktu Molotov-Ribbentrop, by mohly ještě více přitvrdit svou politiku vůči SSSR. Představte si diplomatické vztahy kyselejší než citron v tequile!
Soudruzi v slzách: „Kdo nám teď bude kroutit knírem?“
Před nemocnicí se shromáždil dav Trockého příznivců. Pláčou, naříkají a občas si dají panáka na kuráž. „Je to katastrofa pro mezinárodní dělnické hnutí!“ vzlyká jeden vousáč s rudou hvězdou na baretu. „Trockij byl poslední z velkých revolucionářů staré bolševické gardy. Kdo teď povede boj proti Stalinově tyranii? Che Guevara je ještě v plenkách a Fidel Castro se teprve učí kouřit doutníky!“
Co teď, soudruhu?
A co vy, drazí čtenáři? Co byste dělali, kdybyste se ocitli v Trockého kožených revolučních botách? Utekli byste do džungle a založili guerillu? Nebo byste se raději schovali v pyramidách v Teotihuacánu a čekali, až se prach usadí?
Ať už bude Trockého osud jakýkoliv, jedno je jisté – tento útok může být zlomovým bodem v historii komunistického hnutí. Stalin možná vyhrál bitvu, ale válka o duši světového proletariátu pokračuje. Bude svět rudý jako chilli, nebo spíš růžový jako jahodové mojito?
Zůstaňte s námi, budu vás informovat o každém dramatickém zvratu rychleji, než stihnete vypít shot tequily! A nezapomeňte – revoluce možná nemá trvání, ale její důsledky budou zcela určitě přetrvávat!
