13. leden 845 – Řezno
Fuldské anály jsou zplnomocněny prohlásit, že vierzehn knížat kmene Čechů s jejich družiníky přijalo křest na dvoře východofranského krále Ludvíka. Ke slavnostnímu aktu došlo (pravděpodobně) v Řezně a rozhodnutí kmenových vládců bylo podle oficiálních informací zcela, ale zcela dobrovolné.
Čeští hlavouni přivítali rychlejší integraci v rámci východofranské říše a král Ludvík oceňuje jejich slib vojenské podpory. Češi si slibují také ukončení napjatých vztahů se svým silnějším sousedem a doufají, že zamezí očekávané válce, kdy by Ludvík mohl (dejme tomu) už příští rok vpadnout na Moravu, kde by v bojích nedejbože mohl padnout moravský kníže Mojmír. Což ovšem už teď víme, že se nestane. Mrk mrk.
Rozhodně se nestane ani to, že by česká knížata na svou novou víru rezignovala, k úlevě prostého lidu obnovila pohanství a muselo se čekat až na křest Bořivoje I. okolo roku 883.
Tak či onak se šíření křesťanství na české území již nepodaří zcela zabránit, takže o dva tisíce let později budeme poslouchat moralizování nad opulentní oslavou Vánoc a dárky od Ježíška na dluh, nebo výtky našich silnějších sousedů ohledně barbarských oslav největšího křesťanského svátku Velikonoc pomocí tlučení žen. A přitom čtrnáct nejmenovaných knížat se jen nechalo polít vodou, protože chtěli mír.
