24. leden 41 – Řím
Dnešní den se do dějin Říma zapíše jako den osvobození od tyrana. Císař Gaius Caesar Augustus Germanicus, řečený též Caligula, byl nečekaně zabit svou vlastní pretoriánskou gardou.
Dosavadní šetření odhalilo tuto časovou osu událostí:
Již od rána nenáviděný tyran a paranoidní šílenec Caligula přihlížel divadelnímu představení, které sám uspořádal na počest svého velkého předka Augusta.
Kolem 13. hodiny se císař vydal spojovací chodbou z divadla do paláce, aby se vykoupal a najedl, přičemž se na chvíli zastavil u skupinky chlapců z Malé Asie, kteří měli v divadle vystupovat, a chvíli s nimi hovořil. V tom okamžiku jej tribun pretoriánů Cassius Chaerea bodl mečem. Chaerea měl ke svému činu nepochybně motiv, neboť dle dotázaných svědků jej Caligula často a rád urážel, vysmíval se mu, že je zženštilý, a veřejně jej častoval oplzlostmi nehrubšího zrna. Tribunovo bodnutí ale smrtelné nebylo, neb se meč svezl po císařově klíční kosti. Císař vykřikl a podařilo se mu uběhnout několik kroků, když mu cestu zastoupil další tribun pretoriánů, Sabinus, který vrazil vládci meč do prsou. V tomto okamžiku se už na císaře sesypali další spiklenci a vražedné dílo dokonali.
Caligulova germánská osobní stráž, vidouc skon svého pána, propadla vražednému šílenství a na místě zabila několik spřísežníků i náhodných kolemjdoucích.
V tunelu ovšem vražedné spiknutí ještě neskončilo. Vraždící pretoriánské komando vzápětí zabilo i Caligulovu manželku Caesonii a také jejich malou dcerkou Julií Drusillu, jíž byla byla jedním z vojáků rozražena hlava o zeď.
Jak se zdá, bylo do spiknutí kromě velitelů pretoriánské gardy zapleteno také několik senátorů a dalších občanů. Pohnutky jsou zatím nejasné, ale předpokládá se, že kromě osobní msty a snahy prostě jen odstranit krutovládce, stála za vším také touha některých spiklenců znovu nastolit v Římě republiku, popřípadě zvolit nového císaře, ale ze svého středu.
Ukázalo se však, že celá akce byla naplánována velmi amatérsky. Zatímco se senátoři hašteřili, jak to tedy bude, jeden z nezapojených pretoriánů objevil za závěsem palácového balkonu Caligulova strýce Claudia, který se tam ve strachu z vražedného běsnění ukrýval. Tento fyzicky neduživý, nicméně nesmírně vzdělaný muž byl ostatně dosud naživu jen proto, že se svým špatným zažíváním a koktavostí nepřipadal svému synovci Caligulovi nikterak nebezpečný.
Jakmile byl pretoriány, obejeven, okamžitě jej jako posledního mužského potomka vládnoucí dynastie prohlásili za nového císaře a pro jeho vlastní bezpečí jej odvedli na noc do svého tábora.
Zmateným senátorům nakonec nezbylo, než se podvolit vojenské síle a Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus, známý též jako Claudius, se ujal vlády.
Zatím nepotvrzená šuškanda hovoří o tom, že Claudius okamžitě vyplatil pretoriánům a vojenským velitelům značnou sumu peněz, čímž si definitivně zajistil jejich loajalitu a ochranu a vyhlásil amnestii na všechny činy a výroky související s atentátem. Jen pro uklidnění rozhořčené veřejnosti odsoudil k smrti Cassia Chaereu a několik dalších účastníků spiknutí.
Tresty budou vykonány zítra.
V ulicích i v Senátu zatím panuje velká nejistota z toho, jak si bude náš nový císař, obecně považovaný za šprta a slabocha, který o politice neví nic, počínat.
Situaci i nadále sledujeme.
