9. leden 1370 – Praha
Král Karel s Buškem z Velhartic zasedli k dubovému stolu a panovník náš nejzbožnější ucítiv, jak onen kvas, co vínem zván, křiví ústa a láme vaz, i rozohnil se, že rozkázal dopraviti révu z Burgund sem a ta čeládka nehodná z ní takové trpké trnky spáchati ráčí.
I devátého ledna roku třináctistého sedmdesátého rozhodl se ve své velkomyslnosti a jasnosti nezkalené a vydal nařízení omezující dovoz cizích vín do Prahy. V období od sv. Havla (16. 10.) do sv. Jiří (24. 4.) se zde smí šenkovat jen víno české. Zákaz se vztahoval na vína uherská, rakouská, moravská, švábská, alsaská či rýnská. Každé vládní nařízení musí mít nelogickou výjimku, a tou byla v roce 1370 vína italská.
V roce 1373 bylo toto nařízení ještě rozšířeno. Encyklopedie Prahy 2, která o pěstování vína za dob Karlových ví vše, uvádí: „Novým privilegiem bylo přikázáno, aby se v městech, vesnicích a na statcích, které patřily českým králům, opatům nebo klášterům nešenkovala a neprodávala dokonce po celý rok zahraniční vína kromě drahých vín italských. Kdo toto nařízení porušil, tomu bylo víno zabaveno, přičemž jedna třetina propadla perkmistrovi a zbylé dvě třetiny putovaly do královského sklepa.“
Dobová kronika uvádí jako důvod podporu českých vlastníků vinic, my však díky Janu Nerudovi víme, že Karel IV. nebyl prazakladatel lidovců, ale pouze si přál, aby prznitelé lahodného moku, ničitelé chutí, „Češi paličatí“ nemohli dobrého vína ochutnati.
A v tom s otcem vlasti současní politici od jihomoravského hejtmana po ministra zemědělství drží basu.
