11. leden 630 – Mekka
Triumfální návrat Mohamedův do Mekky, k němuž došlo zkraje roku 630, odstartoval vše, s čím se svět dodnes potýká. Obchodní cestující Mohamed měl totiž v roce 610 vidění a „andělské navštívení“, ať už to znamená cokoliv, a počestný byznys podnikatelský vyměnil za kariéru náboženského proroka.
Mohamed sice vyženil nemalý obolus, ale kázání asi nesla ještě lepší prachy. Začíná v rodné Mekce, kde na něj zprvu okolojdoucí spíše házeli bobek, ale svou skupinku věrně poblázněných nakonec samozřejmě získal. To se nelíbilo místním vládcům, protože jejich mnohobožství – přirozeně – taky něco neslo. Mohamedovci byli pronásledováni a někteří vzali kramle do Habeše, dnešní Etiopie.
Mohamed sám vytrval, ale koudel mu začala hořet v roce 622, kdy se rozhodl přesídlit do Medíny. Nepochybně jen shodou okolností o tři roky dříve zemřela prorokova bohatá a o čtvrt století starší žena, takže na to rajzování měl i dost prostředků a žádné kecy kolem. Emigrace do Medíny označovaná jako Hidžra se stala počátkem muslimského kalendáře. Gratulujeme.
Mohamed v Medíně doufal, že ho za proroka uznají i místní Židé, kteří mu však vzkázali, že se nejspíš posral v kině. K Mohamedově cti lze dodat, že nemuslimské obyvatelstvo v této době jako bývalý vekslák spíš danil, než vyháněl (čertví, co je horší).
Zásadně se však vyostřovaly vztahy mezi prorokovým rodištěm a novým působištěm. Po osmi letech, několika vojenských expedicích i prostých loupeživých výpravách a jednom sňatku s devítiletou dívkou, si pedofil prorok Mohamed řekl dost – odtáhl do Mekky s desetitisícovou armádou a podrobil si ji bez boje. Většina Mekkánců konvertovala k islámu a do dvou let Mohammed získal většinu zbylých států a kmenů v Arábii. A potom v roce 632 zaklepal bačkorama.
A zůstal nám tu jen ten věčný boj šířící jedinou pravou víru – džihád.
