3. září 1967, STOCKHOLM – Jävlar! Celé Švédsko se dnes ráno probudilo do šíleného experimentu, který nemá v dějinách obdoby. Miliony Švédů se musely přes noc naučit jezdit na opačné straně silnice! Co to udělá s národní psychikou? Bude to triumf rozumu, nebo recept na katastrofu?

Od levé k pravé: Cesta plná zvratů

Kdo za tímhle šílenstvím stojí? Nikdo jiný než premiér Tage Erlander a jeho parta odvážných technokratů, včetně mladého a ambiciózního Olofa Palmeho! Už v roce 1955 Švédové v referendu změně strany provozu jasně řekli „Nej!“. Ale vláda se rozhodla jednat v zájmu bezpečnosti a modernizace.

Za prvé, bezpečnost. Jak nám vysvětlil dopravní expert Sven Lindqvist: „Většina našich aut má volant na levé straně, což je nebezpečné při jízdě vlevo. Řidiči mají horší výhled při předjíždění. Je to jako kdybyste se snažili vyhnout Karkulce, když vám vlk sedí na klíně!“

Za druhé, sladění se sousedy. „Jsme jednou z posledních zemí v Evropě, která jezdí vlevo,“ prohlásil nedávno Olof Palme, ministr komunikací. „Je to, jako kdybychom byli jediní, kdo jí surströmming vidličkou místo lžíce!“ Zajímavostí je, že Island plánuje podobnou změnu na příští rok.

A konečně, ekonomika. Jak nám prozradil anonymní zdroj z ministerstva financí: „Výrobci aut nás tlačí ke zdi. Hrozí, že omezí dodávky aut s volantem na pravé straně. A my nechceme skončit jako jediná země, kde se jezdí Saabem pozpátku, pokud tedy není zrovna zase v servisu, že?“

Vláda ve svém oficiálním prohlášení uvedla: „Bezpečnost našich občanů je naší nejvyšší prioritou. Přechod na pravostranný provoz je nevyhnutelným krokem k modernizaci našeho dopravního systému a sladění se zbytkem Evropy.“

Hlas odporu: „Tohle je konec Švédska, jak ho známe!“

Ne všichni jsou však z této změny nadšení. Gustav Pettersson, samozvaný „ochránce švédských tradic“, nám poskytl exkluzivní rozhovor ze své barikády z kanelbulle a knäckebrotu.

„Tohle je konec Švédska, jak ho známe!“ hřímal Pettersson, zatímco mával švédskou vlajkou. „Nejdřív nás donutí jezdit vpravo, a co bude dál? Budeme muset jíst pizzu místo köttbullar? Oblékat se jako Francouzi? Takhle začínají revoluce, přátelé!“

Šokující čísla: Dagen H v číslech!

Připravte se, vážení čtenáři, protože následující čísla vás ohromí více než Pippi Dlouhá punčocha zvedající svého koně:

• 7 866 000 – tolik Švédů muselo změnit své dopravní návyky přes noc!
• 1 milion – počet vozidel, které se musely „přeorientovat“ na novou stranu silnice
• 360 000 – tolik dopravních značek muselo být přemístěno nebo vyměněno
• 20 000 – počet autobusových zastávek, které musely být přesunuty na druhou stranu ulice
• 8000 – tolik autobusů dostalo nové dveře na pravé straně
• 130 000 – délka silnic v kilometrech, které musely být přeznačeny

To vše za cenu 628 milionů švédských korun! To je více, než by stálo postavit zlatou sochu Pipi i s koněm nad hlavou!

H-Den: Chaos nebo zázrak?

Ve 4:50 se celá země zastavila. Tisíce policistů a dobrovolníků zaujaly pozice. A pak, přesně v 5:00, se to stalo. Miliony Švédů přejely na pravou stranu silnice.

„Herregud, bylo to jako zlý sen,“ říká Sven Gustafsson, řidič kamionu z Malmö. „Všichni jsme jeli jako šneci, nikdo si nebyl jistý, jestli to zvládne. Myslel jsem, že uvidím hromady aut na každém rohu, ale nic. Jävlar anamma, bylo to až děsivě klidné!“

Nečekané problémy a pikantní detaily

Ne všechno ale šlo hladce. Naše redakce zjistila, že několik starších občanů, kteří zapomněli na změnu, způsobilo menší pozdvižení. „Viděla jsem starou paní, jak jede na svém mopedu přímo proti proudu aut,“ chichotá se Astrid Lindgrenová, známá spisovatelka. „Mávala holí a křičela něco o ‚komunistickém spiknutí‘. Nakonec ji museli odvést dva policisté.“

Praktické aspekty změny

Vláda nezanedbala ani vzdělávací stránku věci. Měsíce před Dagen H probíhaly intenzivní informační kampaně. „Rozdali jsme miliony letáků, vysílali jsme speciální televizní pořady a dokonce jsme vytvořili píseň ‚Håll dig till höger, Svensson‘ (Drž se vpravo, Svenssone),“ vysvětluje Björn Engström z ministerstva dopravy. „Chtěli jsme, aby každý Švéd věděl, co ho čeká.“

Co nás čeká? Ezra Stellarius předpovídá!

Náš dvorní astrolog Ezra Stellarius má jasno: „Mars je v konjunkci s Venuší, což jasně naznačuje, že tento přechod bude mít dalekosáhlé důsledky. Vidím v budoucnosti méně nehod, ale více zmatených řidičů. Anebo to můžou být i brambory. Těžko říct. Astrologie není exaktní věda, víme?“

Budoucnost na pravé straně?

Co tahle změna přinese? Experti se nemohou shodnout. Někteří předpovídají ekonomický boom díky prodeji nových aut a dopravního značení. Jiní varují před možným nárůstem nehod, až první euforie opadne.

„Za měsíc budeme ještě všichni jezdit jako o život,“ prorokuje dopravní expert Lars Svensson. „Ale za rok? To už si nikdo ani nevzpomene, že jsme kdy jezdili vlevo. Leda možná ti staří gubbar v hospodě, co pořád mluví o ‚starých dobrých časech‘.“

Překvapivě, první statistiky ukazují, že počet nehod skutečně klesl! „Lidé jsou tak vystrašení, že jedou opatrněji než kdy jindy,“ vysvětluje policejní náčelník Göran Andersson. „Ale počkejme si, až se vrátí k normálu. To teprve uvidíme, jestli to bylo moudré rozhodnutí.“

Dlouhodobé důsledky

Ačkoli dnes můžeme jen spekulovat, dopravní experti předpovídají, že dlouhodobě by tato změna mohla vést k významným zlepšením v bezpečnosti silničního provozu. „Sjednocení s většinou Evropy usnadní mezinárodní dopravu a turistiku,“ říká profesor Erik Lundin z Univerzity v Uppsale. „Navíc, synchronizace s našimi sousedy může vést k lepší spolupráci v oblasti dopravní infrastruktury.“

Ať už bude budoucnost jakákoliv, jedno je jisté: 3. září 1967 se navždy zapíše do švédských dějin jako den, kdy se celý národ otočil o 180 stupňů. Doslova. A kdo ví? Možná jednoho dne budeme na tenhle den vzpomínat s nostalgií, zatímco budeme létat v létajících autech. Eller hur?

Pozn. red.: Redakce se distancuje od všech předpovědí Ezry Stellaria a jeho brambor. I když, kdo ví? Ve Švédsku je možné všechno!